Již v předešlém roce se uvažovalo o změně daně z nabytí nemovitých věcí. Ovšem i když se o ní uvažovalo, zůstalo pouze o změně názvu. V předešlých letech, pokud jste byli majitelem nemovitosti, kterou jste prodávali, tak jste měli ze zákona povinnost zaplatit daň z převodu nemovitosti. Ta se posléze přejmenovala na daň z nabytí nemovitých věcí. Ovšem neměnilo to nic na skutečnosti, že pokud prodáváte, budete i platit.
Česká republika byla s Polskem a Slovinskem na stejné lodi, kdy tuto daň zaplatil prodávající. V některých státech se o ni dělí rovným dílem a zbývající země vybírají tuto daň od kupující osoby. Možná i zde bylo důvodem sjednocení.
Uvedeme si několik důvodů, proč stanovit obrat o 180°:
- Prodávající je méně motivován platit tuto daň. A vzhledem k tomu, že právě prodal svůj majetek nelze platbu vymáhat například exekucí na danou nemovitost.
- Kupujícího lze pak snadněji dohledat na uvedené nemovitosti nebo na katastru nemovitostí.
- Manželé, kteří jsou právě v rozvodovém řízení a mají zaplatit daň společně, tak neudělají, jelikož nejsou schopni spolu komunikovat.
- Z praxe je známo, že stejně, ten kdo prodává nemovitost, si v podmínkách klade navýšení prodejní ceny právě o tuto daň, aby ji nemusel platit. Tudíž logickou úvahou tuto daň stejně platí kupující, ovšem aniž by si to uvědomil.
- Zrušit ručitele, kterým je kupující, který se zdá již tuto daň zaplatil prodávajícímu.
Jak to vidí například realitní kanceláře, schvalují tento krok jako prospěšný?
Vladimír Zuzák, ředitel pražské realitní kanceláře Maxima, vidí tento krok jako méně nutný. Pokud se nemovitost prodává v zastoupení realitní kanceláře, existují tak zvané úschovny – advokátní, bankovní, notářské nebo přímo realitní a odtud se vyplácí daň z nabytí přímo na účet finančního úřadu. Není tudíž důvod se v tomto případě obracet na nějaké vzniklé spory.
Dále je naprosto jasné, že prodávající si vždy cenu navýšil o 4%, aby dosáhl svojí požadované ceny po odečtení daně z nabytí. Ovšem otázkou zůstává, zdali při této změně dojde ke snížení prodejní ceny. Odborníci se obávají, že se spíš nemovitosti budou zdražovat.
Dalším otazníkem jsou hypoteční úvěry. Ty jsou prozatím vázané k úhradě kupní ceny. Bude možnost je navýšit, aby se z nich provedla i úhrada z nabytí?
Naši zákonodárci mají ve svém rozhodnutí naprosto jasno, pojďme se u některých výroků zastavit.
Změnu v osobě poplatníka hájil i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), kdy sám považuje ručení mezi poplatníky za nepříjemnou. Zároveň poznamenal, že zažil mnoho případů, kdy prodávající daň nezaplatil a finanční správa ji pak vymáhala po kupujícím.
Daň z nabytí platí nabyvatel nemovitosti již podle současné právní úpravy, a to ve stanovených případech, jako jsou třeba dražby nebo vydržení. Aby daň platil pouze kupující, navrhovala už bývalá vláda Petra Nečase (ODS). V říjnu 2013 ovšem Senát schválil zákonné opatření, které umožnilo současný stav.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) zase ujišťuje, že banky budou schopny se zařídit tak, aby kupující mohl danou daň financovat z jejich poskytovaných zdrojů.
Právníci ministerstva financí zdůvodňují, že se jedná o majetkovou daň a tak by jasně měl být poplatníkem ten, kdo nemovitou věc nabývá.
Poslanec ODS Vladislav Vilímec navrhl snížení sazby daně alternativně na tři nebo na dvě procenta z nynějších čtyř procent. První návrh by podle něj měl dopad do rozpočtu 2,5 až 2,8 miliardy korun, druhý návrh by stát připravil asi o pět až 5,6 miliardy korun. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura navrhl snížit sazbu až na jedno procento. Stanjura navíc předložil avizovaný návrh na zrušení této daně. Podle ODS je zbytečná a platí se z již zdaněných peněz. Stát plánuje, že letos na této dani vybere asi deset miliard korun.
Jaké změny nás čekají na trhu s nemovitostmi?
Doposud platilo, že povinnost platby daně z nabytí nemovitých věcí hradil prodávající a kupující stál na straně ručitele, pro případ, že by tak prodávající neudělal. Nebo bylo možné přistoupit i na smluvní dohodu, že to mohl rovnou platit kupující.
Cílem zavedení této novely je především zjednodušit a zpřehlednit pravidla. Stát si od změny slibuje urychlení samotné správy daně, jednodušší dohledání informací o poplatníkovi, snížení nepřehlednosti a zjednodušení její vymahatelnosti.
Podmínky platby a sazba daně zůstávají stále stejné, sazba daně bude i nadále ve výši 4% z hodnoty nemovitosti, která se odvíjí buď ze srovnávací daňové hodnoty, nebo sjednané kupní ceny. Daň bude muset být jako doposud uhrazena nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž nabyl vklad do katastru nemovitostí právních účinků. Částka, určená pro platbu daně se vždy hradí na finanční úřad, v jehož obvodu se prodávaná nemovitost nachází.
Každopádně kdo prodává nebo kupuje, měl by se rozhodně mít na pozoru již od 1.11.2016, kdy novela vchází v platnost.
Jaký vy, čtenáři, máte na tuto změnu názor? Myslíte si, že to ovlivní trh s nemovitostmi? Podělte se s námi. Vaše názory nás zajímají.
